slogan webu - změňte či smažte dle uvážení
Navigace: Stolní tenis > Jak hrát s trávou a anťákem

Jak hrát s trávou a anťákem

Tráva

Hra s trávou má dvě stránky. První věcí je zvládnout techniku a taktiku hry. Druhou stránkou je vypořádat se s pohrdáním, posměchem („zase jeden, co se nenaučil bekend“) některých spoluhráčů a skutečností, že někteří hráči nebudou ochotni s tebou hrát („aby si nezkazili ruku“). Těch bude naštěstí jen málo. Pokud hru s trávou dostatečně zvládneš hodně hráčů si s tebou naopak bude chtít zahrát. Protože hra bude spíše technická než rychlá a budou hezké výměny. A taky s kým natrénovat hru proti trávě než s hráčem s trávou. Pokud ovšem nezvládáš údery a neudržíš míček ve hře, nebudou s tebou lepší hráči ochotni hrát. Je třeba spoluhráči nabídnout zábavu a možnost tréninku. Hra s trávou poskytuje skutečné potěšení a dává velké taktické možnosti. Základní podmínkou je dobré zvládnutí techniky hry s univerzálními nebo útočnými softy. Prvních pět až sedm let se nedoporučuje s trávou (nebo antitospinem) hrát s výjimkou, že důvodem je zdravotní omezení. Proč? Přibližně 1800 tréninkových hodin trvá zvládnout základy stolního tenisu. Hra s trávou je obtížnější než hra se softy a pokud nemáš zvládnuty základní údery a pohyb, nemáš na čem stavět. Kontrola je menší než u softů a technika hry je odlišná.

Druhů trav je velmi mnoho. Čím delší vroubky a slabší či žádná houba, tím menší kontrola. Při hře trávou platí, že do horní rotace se čopuje, do spodní rotace se hraje vrchem. Čím kratší vroubky a silnější houba, tím větší kontrola a lze zařadit více druhů úderů a vytvořit vlastní spin. Tráva je potah s úzkým specializovaným rozsahem použití. Použití trávy mimo tento rozsah vede ke ztrátě kontroly, zvyšuje počet nevynucených chyb a nahrává soupeři ke snadnému útoku.


  Pokud chceš zkusit puntíky a těžit z toho, že soupeř na ně neumí hrát, doporučuji začít se středně dlouhými vroubky (polotráva-polosendvič) a s houbou od 1 mm do 1,5 mm. To umožní hrát všechny druhy úderů.


  Hra s trávou vyžaduje aktivitu, citlivou ruku a je třeba využít každou vhodnou příležitost k výpadovému útoku. Tráva není vhodná pro mladé hráče mající velké ambice. Na vyšší úrovni útočníci hráče s trávou z nižší soutěže porazí drtivým útokem a jistotou. Všechny výhody trávy se ve vyšší soutěži obrátí proti tobě. Proč? Hráč s trávou přichází o možnost řídit rotaci. Zkušenější hráči vědí, že například v pinku z trávy není čop a že mohou pohodlně zahrát drajv, topspin do bloku nebo flip a taky to dělají. Nelze spoléhat na to, že zkušený hráč nepřečte rotaci míčku. Zpomalení hry a změna tempa hry jsou účinné jen v nižší soutěži, ve vyšší soutěži dají útočníkovi jen více času na drtivý útok. Trávou musíš do pinku soupeře se softy hrát aktivně flipem nebo topspinem a to co nejdříve. Rovněž taktika podání je jiná. Je třeba hrát častěji rychlá rotovaná podání k zadní čáře a přimět tak soupeře k útoku, který však řídíš ty. Při rychlé a spinové hře ze strany soupeře pracuje tráva nejlépe a nejvíce se projeví její výhody. Pokud protihráč vrátí dlouhé podání pasivně je třeba zaútočit. Hra s trávou na okresní úrovni je o zpomalení hry blokem, čopem do topspinu a překvapivém útoku trávou do krátkého čopu a útoku softem nalepeným na druhé straně pálky do zvednutého míčku nebo slabého topspinu. Jakmile se chopíš iniciativy a zaútočíš topspinem z forhandu, nepolevuj. Doveď výměnu do vítězného konce. Současně jde o to být aktivní měnit tempo hry a smazat trávou rotaci míčku a překvapit tak nepozorného útočníka (a někdy taky sebe).


  Dalším významným prvkem při hře s trávou je otáčení pálky. Otáčej pálkou, abys upoutal pozornost soupeře. Nauč se zpočátku základní techniku otáčení pálky. I když nemáš v úmyslu zahrát například forhendový úder bekendovou stranou pálky, otoč pálku v ruce tak, aby si toho soupeř všiml. Pálku umísti pod stůl, aby ji soupeř neviděl. To ho přiměje věnovat pozornost, jakou stranou pálky zahraješ. Neví totiž, zda pálku znovu nepřetočíš. Zpočátku jde o to, abys dokázal pálku po úderu otočit zpět, klidně to může být podání. Pokročilejší je otáčení pálky ve hře. To vyžaduje zvládnutí hry trávou i softem z bekendu i forhendu. I základní technika otáčení pálky funguje a na regionální úrovni často vyvede soupeře z koncentrace. Beznaděj a nervozita u soupeře po několika míčcích zahraných do „oblak“ nebo do síťky zvyšují tvou šanci na vítězství.


  Můžeš-li hrát se softy, hrej s nimi. Máš-li vyšší věk, zdravotní omezení, nadváhu a potřebuješ zpomalit hru, pak zkus použít trávu, ale jen tehdy ovládáš-li základy hry se softy. Nalepíš-li trávu, zbavuješ se do jisté míry možnosti hrát pasivní hru založenou na velmi krátkém pinku se silnou spodní rotací, bloku a vyčkávání na soupeřovu chybu, topspin trávou nemá rotaci a je neškodný. S trávou musíš být aktivní. Pohyb nohou musí být zvládnutý do stran a taky a to hlavně od stolu a ke stolu. Hra s trávou není výhoda, je to nutnost daná vyšším věkem a pomalejšími reakcemi. Mladým hráčům tráva na pálku nepatří.

Antitopspin

Tento potah se vyznačuje velmi dobrou kontrolou, pokud je používán správně. Na regionální úrovni je třeba hrát s antitopspinem údery zajišťující maximální kontrolu. Jsou to čopblok do topspinu, čopblok s dopředným pohybem proti pinku, flip do krátkého vyššího pinku, volný topspin do dlouhého pinku, čop proti topspinu, pasivní blok proti topspinu, lehký drajv s otevřenou pálkou. Je třeba se zaměřit na umístění a hrát úhly a připravit si útok pro útočný potah nalepený na druhé straně pálky. Velmi důležité je snažit se střídat údery anťákem a softem. Pokud soupeř hraje neustále do anťáku je dobré ve vhodné chvíli otočit pálku a zahrát jednou softem. Zkušení hráči dokáží udržet útok proti anťáku a pak je nutné rozpohybovat je hrou střídavě do BH a FH. Je tak větší šance, že zahrají do FH a nebudou stát na úder zcela správně a dají tak možnost k útoku topspinem nebo drajvem nebo umístěnému rychlému bloku softem. Zásadní taktikou při hře anťákem je příprava útoku pro soft a jistota. Nemá smyls snažit se o závěrečný razantní úder anťákem, protože na jeden úspěšný připadne pět neúspěšných. Je třeba hrát zvládnuté údery, u kterých máš jistotu. Není dobré snažit se opakovat náhodně úspěšné údery, kdy na jeden úspěšný připadne několik neúspěšných..

Jaké údery nehrát? (platí i pro trávu)

Jsou to všechny údery, kde dochází ke změně směru rotace míčku: topspin proti topspinu, silný čop při pinku proti čopu, tj. snažit se udělit míčku silnou spodní rotaci, aktivní blok nebo příliš důrazný závěrečný úder, snaha příchozí míček s horní rotací vytahovat a udělit mu odchozí horní rotaci s uzavřenou pálkou, důrazný blok proti topspinu ve snaze smazat rotaci. Všechny tyto údery znamenají ztrátu kontroly a hodně chyb. Tyto údery lze samozřejmě také hrát, ale to už vyžaduje spoustu tréninku, který hráč regionální úrovně nemá.

Jaké údery hrát? (platí i pro trávu)

Do naraženého podání - čopblok, do podání s boční rotací - čopblok, do krátkého podání se silnou spodní rotací - čopblok s dopředným pohybem, do dlouhého podání se spodní rotací - volný topspin, do podání s horní rotací - čopblok, do topspinu - čop nebo pasivní lehký blok nebo čopblok, do drajvu - čopblok, lehký blok nebo velmi lehký drajv, do čopu - volný topspin.

Jaké údery hrát s rozvahou - tj. do snadného míčku a ne příliš často?

Smeč do vyššího míčku s horní rotací, drajv proti míčku s horní rotací, pink do pinku. Spíše než na razanci a rotaci je třeba zaměřit se na umístění míčku. Při razantním úderu míček uletí mimo stůl a v pinku nebude spodní rotace. Nicméně tyto údery je třeba zvládnout a vložit je do hry, ale jen jednou ve výměně. Dalším úderem, který lze hrát je flip. Pokud máš tento úder natrénovaný se softem není problém ho zahrát anťákem. U flipu platí dvojnásobně, že musí být dobře umístěný, protože pokud není, tak je snadné do něj zaútočit. Naštěstí flip do krátkého míčku je ideální k zahrání úhlů a "zahnání" soupeře na levou nebo pravou stranu stolu. Následuje úder pod úhlem na opačnou stranu stolu. BH jde zahrát dobře i Korbelův banán do vyššího krátkého pinku soupeře se spodní rotací. Spodní rotace se smaže nebo změní na lehkou horní a pokud máš anťák, který dokáže vytvořit spin, přidáš trochu boční rotace. Takový míček po dopadu odskočí do strany a vypadá, že je v něm hodně rotace, ale není. Pokud míček umístíš, aby se soupeř musel pohnout často si to neuvědomí a chybuje. Tyhle údery mohou nepozorného soupeře zmást tak, že nepřečte správně rotaci a míček zkazí nebo zahraje vysoký a půjde zaútočit. Proto je třeba je trénovat. V soutěžním zápase zařazuj jen ty, kde máš aspoň 80% úspěšnost v tréninku.

Z výše uvedeného vyplývá, že hráči s antitopspinem musí umět číst rotace a hrát výrazně dobře hlavou a ovládat BH i FH všechny základní údery.  Pokud má někdo problémy zahrát dobře základní údery nebo číst rotaci míčku, nemůže hrát úspěšně s anťákem nebo trávou. Hráč s anťákem musí hrát většinu úderů podle jednoduchého pravidla / / proti topspinu čop,  \ \ proti čopu topspin, a nikoliv /\ topspin proti topspinu nebo \/ čop proti čopu (čárky znázorňují postavení pálky při výměně). Údery typu /\ a \/ zařazuje do hry velmi uvážlivě a nesnaží se o razanci nebo spin, ale o umístění. Dále hráč s anťákem používá a zařazuje do hry blok nebo čopblok proti topspinu, drajvu a čopu. U těchto úderů typu \ l, l l a / l  je třeba citlivě zvolit sílu úderu. Volbou správného úderu a síly úderu dokáže hráč s anťákem vrátit soupeřův topspin v rozmezí čop a až plovoucí míček bez rotace a soupeřův čop v rozmezí topspin až plovoucí míček. Pozor na otáčení pálky. Je dobré občas pálku otočit při servisu nebo příjmu a upoutat soupeřovu pozornost otáčením pálky v ruce, ale nesmí se to přehánět 95 % úderů je třeba hrát bez otočení pálky. Otáčení pálky se přeceňuje a dobrý soupeř je schopen reagovat na otočení pálky a dokonce toho využít, protože málokdo na regionální úrovni dokáže hrát BH i FH stejně dobře i po otočení pálky. Při hře u stolu opravdu není mnoho času na otočení pálky. Pokud jsem sledoval hráče používající anťák na evropské úrovni, tak Amelie Solja pálku ve hře neotáčí. Dalším hráčem na evropské úrovni , který hraje s anťákem na BH, je Luka Mladenovic a ten otáčí při servisu a BH topspinu a jen výjimečně při obranném úderu. Styl tohoto mladého hráče doporučuji všem zájemcům o hru s anťákem. Otáčení pálky ve hře je třeba trénovat pro útočný úder, tj. mám-li na BH anťák, otáčím pálku pro BH topspin softem do horní rotace. Do delšího míčku se spodní rotací se dá anťákem topspinovat a je to jeden z nejistějších úderů.

Při hře anťákem jde o kontrolu a jistotu, na regionální úrovni vždy zvol jistotu před razancí a s otáčením pálky ve hře to nepřeháněj, protože to vede ke ztrátě jistoty. Zpočátku se zaměř na otáčení při servisu a příjmu servisu. Používej otočení pálky v okamžiku, kdy soupeř již záhájil podání. Musí totiž sledovat míček a šance, že si nevšimne otočené pálky, je větší. Otáčení pálky ve hře trénuj pro každý úder samostatně. Po zvládnutí jednoho začni s dalším. Pokud otáčení pálky ve hře nezvládáš a nemáš v úderu jistotu, neotáčej pálku v soutěžním zápase.

Antitopspin je určen ke hře blízko u stolu, výborně zpomaluje hru a značně mate útočníky na regionální úrovni. S anťákem lze hrát moderní defensivní hru a se silnější měkkou houbou je vhodný i pro universální hru. Při dodržení výše uvedených zásad, lze s antitiopspinem celkem dobře hrát a umožnit spoluhráčům trénovat hru proti němu. Pro mladé hráče je antitopspin nevýhodou a pro začátečníky je to potah naprosto nevhodný. Defenzivní hru s anťákem na profesionální úrovni předvádí Amelie Solja, která ho má na BH. Tato německá hráčka reprezentuje Rakousko, protože byla vyřazena z německé reprezentace právě kvůli použití antitopspinového potahu. Její nejlepší umístění ve světovém žebříčku bylo v první 40 a v současné době se pohybuje na hranici první 100. U stolu trénuje 20 hodin týdně. Její styl je velmi specifický a já osobně ho nedoporučuji napodobovat. Luka Mladenovic hraje moderní hru založenou na obraně anťákem na BH a útoku softem FH i BH.

Přechod z trávy nebo polotrávy na antitopspin není obtížný a je docela rychlý. Tak po 30 tréninkových hodinách lze s anťákem docela slušně tréninkově hrát (ne však soutěžně to zabere cca 100 hodin tréninku) a problém s hlavou není výrazný, protože pokud zahraješ anťákem jako trávou nebo polotrávou, tak ve většině případů půjde míček na stůl. Rovněž tak návrat od antispinu k trávě nebo polotrávě není nijak časově náročný. Avšak pro hráče hrajícími se softy je přechod na anťák zásadní a docela obtížná změna, která zabere hodně času min. 150 až 200 tréninkových hodin pro zvládnutí základní techniky a hry hlavou a výsledek je nejistý, protože pod tlakem při hře přestaneš myslet na to, že máš anťák a začneš hrát jako se softy, případný návrat  původnímu softu zabere zrovna tak hodně času k získání potřebné jistoty. Proto je přechod na anťák zásadním rozhodnutím, které je třeba řádně zvážit. Pro starší hráče je anťák dobrou volbou a s jeho pomocí lze výrazně snížit rychlost hry, získat více času a zlepšit výrazně práci nohou, tj. stát na údery správně a včas. Kdo spoléhé na to, že bude dělat snadné body, protože soupeř neumí na anťák hrát anebo chce zamaskovat své nedostatky v technice a čtení rotace, bude zklamán a anťák mu více ublíží než pomůže. Naopak hráči, kteří si uvědomují nedostatky ve hře způsobené věkem tj. pomalejšími reakcemi a horší fyzičkou a kteří hrají sice dobře se softy, ale už nestačí rychlostně na mladší hráče a potřebují zpomalit hru, ti budou s antitopspinem spokojeni. Je však třeba počítat s tím, že zkušení hráči si s anťákem lehce poradí a ani není třeba, aby pálku viděli - po pár úderech začnou hrát přesně to, co je třeba, a pak musíš hrát hlavou, hrát úhly a útočit první softem. Útok anťákem je účinný jen je-li dobře umístěný, pokud bude soupeř stát dobře, lehce útok odvrátí. Vítězství nebo prohra nebudou záviset na úderové technice (tu mají středněpokročílí hráči dobrou), ale na pohybu, na tom, kdo se na úder dokáže postavit správně a včas. Úkolem anťáku na BH je přispět k tomu, aby tě mladší a rychlejší soupeř neodtlačil od stolu. Při hře dále od stolu má starší a pomalejší hráč značnou nevýhodu oproti mladému a rychému hráči, který téměř všechno doběhne. Při hře blízko stolu se smazává rozdíl ve fyzické kondici, míčky je třeba hrát zejména technicky, při hře dále od stolu se starší hráč rychle unaví, má-li držet krok s mladým trénovaným hráčem, protože se do úderů musí více opřít.

Antitopspinové potahy lze rozdělit do dvou základních kategorií podle druhu houby. Běžná houba podobná jako u softů jen o hodně pomalejší znamená čím, silnější tím rychlejší. Tlumící houba znamená ším silnější, tím pomalejší. U obou typů platí, čím slabší houba tím lepší rušivý efekt a čím silnější houba, tím lepší útočné možnosti. Podle povrchu lze antitopspiny rozdělit na ty, které mají téměř nulový spin a na ty, které jsou schopné určitý spin produkovat. Při přechodu ze softů na anťák doporučuji klasický anťák s měkkou houbou a elastickým povrchem produkujícím malý spin kolem 2/10 v síle 1,5 až 2,0 mm. To umožní velkou kontrolu a možnost anťákem i útočit. U klasického anťáku je síla houby 1,5 vhodná pro převážně čopovanou obranu, síla 2,0 mm pro univerzální hru. Pro začátek doporučuji sílu houby 1,5 mm. Po zvládnutí základního anťáku lze zkusit moderní antitopspiny od například Der Materialspezialist s tlumící houbou, nulovým spinem, velkým rušivým účinkem a taky vysokou cenou. Pamatuj, čím "záludnější" materiál, tím obtížněji se proti němu, ale i s ním hraje. Pro hráče regionální úrovně nejsou antitopspiny s nulovým s spinem vhodnou volbou.

Dalším pravidlem pro hráče s materiálem je hrát soustředěně a aktivně až do konce zápasu. Není výjimkou, že hráč s materiálem vyhraje první set 11:1, druhý 11:5 a ve třetím setu se hra vyrovná. Pokud hráč s materiálem prohraje třetí set, znamená to, že soupeř přivykl na jeho materiál a zjistil, jak proti němu hrát. Proto hráč s materiálem nesmí polevit. Každý set navíc znamená výhodu pro hráče se softy a nevýhodu pro hráče s materiálem.

Využij každou příležitost trénovat a zahrát si s hráči s materiálem. Můžeš vědět, jak se tráva, anťák nebo i sendvič chovají, naučit se poučky nazpaměť, ale bez praxe a častého praktického procvičování to nebude nic platné proti skutečným hráčům s materiálem.

 

Zpracoval na základě informací z netu a vlastních zkušeností Štefan Madarász.

 
© stolni-tenis.zacit.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma